Znáte ten scénář? Potkáte někoho nového. Přeskočí jiskra, chemie funguje na jedničku. Píšete si do noci, po pár dnech skončíte v posteli a máte pocit, že jste našli spřízněnou duši.
A pak, po pár týdnech nebo měsících, to najednou vyšumí.
Zůstane jen pachuť zklamání a otázka: „Co se stalo? Vždyť to začalo tak skvěle.“
Možná jste neudělali nic špatně. Možná jste jen – v dobré víře a pod vlivem hormonů – přeskočili klíčové fáze, které vztah potřebuje, aby mohl zapustit kořeny.
Nora Vlášková, psycholožka s dlouholetou praxí, často přirovnává budování vztahu ke stavbě domu. Můžete mít krásnou fasádu a drahý nábytek, ale pokud chybí základy, při první bouřce se dům zhroutí. V moderním seznamování, urychleném aplikacemi a instantním uspokojením, často stavíme střechu dřív, než jsme vůbec vykopali základy.
Moderní vztahy tak často skončí dřív, než vůbec začnou – ne proto, že by si ti dva „nesedli“, ale protože přeskočili kroky, které vztah drží pohromadě. Tady je čtyřkroková mapa, kterou Nora ve své praxi opakuje do zblbnutí: vědomá volba, dvoření, sociální test a až potom sexuální sblížení. Když je neodbýváte, dáváte vztahu reálnou šanci zakořenit.
Pojďme se podívat na čtyři fáze seznamování, kterými musíme projít, aby měl vztah šanci na přežití. A proč je tak nebezpečné je uspěchat.
Stručně: Jaké fáze tím myslíme?
- Vědomá volba – hlava musí dohnat srdce.
- Dvoření – prostor pro touhu a nejistotu.
- Sociální test – jak fungujeme jako pár ve světě.
- Sexuální sblížení – fyzický vrchol na už vybudovaném základě.
Poznámka na úvod: Budeme se bavit hlavně o dynamice hetero vztahů, jak ji Nora vídá ve své praxi. Každý člověk i každý vztah je jiný – berte to jako mapu, ne jako zákoník. Neznamená to, že když váš vztah začal jinak, je automaticky odsouzený k zániku.
1. Vědomá volba: Hlava musí souhlasit se srdcem
První fáze zní možná trochu neoromanticky, ale je naprosto zásadní. Nora jí říká „vědomá volba“.
Když se zamilujeme, mozek se zaplaví dopaminem a vidíme jen to, co chceme vidět. Snadno se zamilujete do charismatického umělce, který žije ze dne na den, i když vy toužíte po stabilitě, nebo do někoho, kdo má úplně jiné hodnoty.
Vědomá volba neznamená, že si vybíráte partnera podle excelové tabulky. Znamená to, že i když vás to k němu táhne, na chvíli se zastavíte a zapojíte rozum. „Je to jako ve filmu Bílá Masajka,“ říká Nora Vlášková. „Hrdinka se bláznivě zamiluje, ale brzy zjistí, že ani velká láska nezalepí propastné rozdíly.“
Vědomá volba je moment, kdy si řeknete: „Ano, líbíš se mi. Ale dokážu si představit, že s tebou budu žít i za dvacet let, až tohle prvotní poblouznění opadne?“ Pokud tam ten racionální souhlas není, vztah možná bude intenzivní, ale pravděpodobně krátký.
Je to o schopnosti vidět za horizont prvních týdnů. Zeptejte se sami sebe: Sdílíme podobné hodnoty? Chceme od života podobné věci? Pokud je odpověď ne, ani ta největší chemie to dlouhodobě nezachrání.
Zeptejte se sami sebe:
- Umím si představit, že s tímhle člověkem řeším nemoc, dluhy, stěhování nebo výchovu dětí?
- Je mi s ním dobře i v tichu, nebo jedeme jen na chemii a dramatu?
Vědomá volba je také o upřímnosti k sobě samotnému. Varovné signály často ignorujeme ze strachu ze samoty nebo proto, že ten druhý je „papírově“ dokonalý. Jenže intuice s rozumem se málokdy pletou – když vám říkají, že je to skvělý člověk, ale ne partner pro vás, ušetří vám spoustu budoucího trápení.
2. Dvoření: Zapomenuté umění nejistoty
Tohle je fáze, kterou dnes nejčastěji přeskakujeme nebo zkracujeme na minimum. A přitom je to fáze, kde vzniká skutečná hodnota.
Dvoření není jen o tom, že muž nosí květiny a zve ženu do kina. Je to tanec, ve kterém hraje hlavní roli nejistota.
„Dvoření je fáze, kde narůstá touha,“ popisuje Nora – a dává tím slovo něčemu, co většina z nás cítí, ale neumí si pojmenovat. „Pamatujete si, jak jsme jako děti toužili po dárku pod stromečkem? Ta touha, to těšení se, zvyšovalo hodnotu té věci. Když něco dostanete hned, bez čekání a bez úsilí, málokdy si toho tolik vážíte.“
V téhle fázi roste hodnota toho druhého v našich očích tím, že není okamžitě k dispozici. Potřebujeme se trochu snažit, přemýšlet, jak zaujmout, investovat čas a energii. Právě tahle investice v nás buduje pouto. Když o tom Nora mluví ze své praxe, popisuje typický hetero scénář: muž spíš dobývá a žena se nechává poznávat – ale role se klidně můžou obrátit a v jiných typech vztahů vypadají úplně jinak.
Problém dnešní doby? Jsme netrpěliví.
Mnoho lidí (a zvlášť žen) se bojí, že když nebudou „vstřícní“ hned, druhá strana ztratí zájem – jako by pozvání na večeři automaticky znamenalo dluh v podobě náklonnosti nebo sexu. A spousta mužů má zase strach, že když sami nepřitlačí na fyzickou blízkost, budou působit málo „mužně“.
„Ženy se často neumí ustát to prosté ‚děkuji, ahoj‘ po rande,“ říká Nora. „Mají strach z odmítnutí. Přitom věta ‚Dnes s tebou nechci nic mít, protože mi na tobě příliš záleží‘ může být pro muže, který hledá vztah, neuvěřitelně přitažlivá.“
Pokud muž hledá jen rychlé povyražení, tato věta ho odradí – a to je dobře. Ušetřili jste si čas. Pokud ale stojí o vás, tato věta zvýší vaši cenu v jeho očích. Dáváte tím najevo, že si vážíte sami sebe a že tento vztah pro vás není jen další položka na seznamu.
Dvoření má ještě jeden důležitý aspekt: umožňuje nám poznat druhého v situacích, kdy se snaží. Vidíme jeho kreativitu, jeho ochotu investovat energii, jeho trpělivost. Pokud muž není ochoten investovat čas a energii do dvoření na začátku, kdy je motivace nejvyšší, jakou energii bude investovat do vztahu za pět nebo deset let?
Tip pro praxi:
- Pro ženy: Zkuste příště po prvním rande skončit klidným „Děkuju, bylo mi s tebou fajn“ bez potřeby hned slibovat „něco víc“. Sledujte, jestli se ozve znovu a jak.
- Pro muže: Zkuste dvoření brát jako příležitost ukázat kreativitu a zájem, ne jako test, jestli se vám „vyplatí investice“.
3. Doteky na veřejnosti a sociální test
Třetí fáze je o tom, jak fungujete jako pár ve světě. Už víte, že se přitahujete, už proběhlo dvoření. Teď přichází realita.
- Nestydíte se vzít za ruku na ulici?
- Jak se cítíte, když partnera představíte přátelům?
- Jak se chová k číšníkovi, když mu přinesou studenou polévku?
Tohle je fáze, kterou v soukromí bytu nezjistíte. Nora vzpomíná na klientku, která byla ze svého nového partnera nadšená. Byl pozorný, vtipný, galantní. Pak spolu šli poprvé do společnosti.
„Tam se ukázalo, že je arogantní na lidi, které považuje za ‚podřízené‘ – na personál, na taxikáře,“ vypráví Nora. „Pro tu ženu to byl obrovský vykřičník. Uvědomila si, že i když se k ní teď chová hezky, protože ji ‚loví‘, tahle jeho povahová vlastnost se dříve či později obrátí i proti ní.“
Tato fáze slouží jako důležitý filtr. Pokud se za partnera stydíte před kamarády nebo vám vadí, jak se chová k ostatním, je to varovný signál, který byste neměli ignorovat jen proto, že v soukromí je to „fajn“.
Sledujte, jak se váš partner chová v situacích, kdy o nic nejde, nebo naopak ve stresu. Je to okno do vaší společné budoucnosti.
Není jedna správná varianta, jak se chovat ve společnosti. Některé páry jsou na večírku neustále spolu, drží se za ruce a fungují jako jeden organismus. Jiné se rozdělí, každý se baví se svými přáteli a jen občas o sebe pohledem zavadí. Obojí je v pořádku, pokud to vyhovuje oběma. Problém nastává, když jeden očekává, že ho ten druhý bude celý večer bavit, a ten druhý ho nechá stát v koutě. Tato fáze testuje vaši sociální kompatibilitu a schopnost fungovat jako tým.
Sledujte reakce v těchto situacích:
- Jak reaguje na stres (např. zpožděný let, ztracené klíče)?
- Jak se chová k vašim přátelům, když si myslí, že se nedíváte?
- Dokážete spolu mlčet, aniž by to bylo trapné?
4. Sexuální sblížení: Nechte ho dozrát
A jsme u toho. Sex. V dnešní „hookup kultuře“ často začínáme sexem a doufáme, že vztah se nějak „dostaví“ potom. Což může být fajn, pokud obě strany chtějí hlavně zážitek. Problém nastává ve chvíli, kdy doufáme v dlouhodobý vztah, ale chováme se, jako by šlo jen o lehké dobrodružství.
Podle Nory Vláškové je sex čtvrtou, závěrečnou fází seznamovacího rituálu. Je to akt vrcholného sblížení, který má největší sílu ve chvíli, kdy už existuje i sblížení duševní.
„Pokud tohle schéma předběhneme a vyspíme se spolu dřív, než projdeme dvořením a poznáváním, často si pak nevíme rady s emocemi,“ varuje Nora. „Vznikne vztah-nevztah. Spíte spolu, rozumíte si, ale vlastně nevíte, na čem jste.“
Když dvoření přeskočíme, touha se po čase často zploští. Sex se pak víc podobá technickému „uspokojení potřeby“ než vrcholnému sblížení. Nora u svých klientů – a já u lidí kolem sebe – pořád dokola vidíme, že pro spoustu těch, kteří touží po dlouhodobém vztahu, se vyplatí dát nejdřív prostor pro duševní blízkost a až potom pro tu fyzickou. Ne proto, že by existovalo univerzální pravidlo, ale proto, že tělo i emoce si potřebují zvyknout na bezpečí, které se buduje pomaleji.
Pro mnoho žen (a nejen žen) je duševní sblížení klíčem k tomu, aby si sex opravdu užily. Nejde o puritánství, ale o to, jak většina z nás funguje emočně i hormonálně: potřebujeme se cítit v bezpečí a v propojení, abychom se mohli opravdu otevřít.
Otázka na tělo
Kdyby dneska sex nebyl na stole, chtěl/a bych s tímhle člověkem trávit čas dál?
Tahle otázka platí bez ohledu na pohlaví nebo orientaci – jde o to, jestli by vás ten člověk zajímal i bez fyzična.
Když se milujete s někým, koho znáte a s kým jste prošli dvořením, sex potvrzuje existující blízkost. Když naopak začnete sexem, je mnohem snadnější uvíznout ve vztahu-nevztahu: těla jsou spolu, ale v hlavě nemáte jasno, co vlastně budujete.
Past jménem „Seznamka jako pohovor“
Kromě přeskakování fází je tu ještě jeden moderní nešvar, který kolem sebe vidím neustále – a Nora ho u svých klientů řeší taky: Děláme ze seznamování výběrové řízení.
Na seznamkách se prezentujeme jako zboží. „Jsem dobrá houba v lese, vyber si mě!“ – trochu absurdní, ale přesná metafora toho, jak na sebe někdy koukáme. Snažíme se vypadat dokonale, vyjmenováváme své úspěchy, koníčky a parametry. A to samé hledáme u druhých.
„Seznamka se stává přijímacím pohovorem,“ říká Nora. „Ale my se nezamilováváme do dokonalosti. Zamilováváme se do autenticity. Do toho, jak se ten druhý směje, jak je přirozený, možná i do toho, že občas plácne blbost.“
Když jdete na rande s nastavením „Jdu zkontrolovat, jestli splňuješ mé požadavky“, zabíjíte spontánnost a možnost skutečného propojení. Hledáte chyby místo toho, abyste hledali člověka.
Jestli si z téhle části máte odnést jednu konkrétní věc, zkuste následující hru – docela rychle ukáže, kdo to myslí vážně.
Jak z toho ven? Zkuste „hru na otázky“
Pokud se seznamujete online (což je dnes pro mnoho lidí po třicítce či čtyřicítce realita), osvědčila se mi hra, kterou Nora sdílí i se svými klienty.
Místo klasického tlachání o počasí a práci navrhněte hru. „Hledám vážný vztah a chci tě poznat hlouběji. Připravil/a jsem si pár otázek, které mě zajímají. Připrav si taky nějaké pro mě.“
Ptejte se na věci, které jdou pod povrch:
- Kdy ses naposledy od srdce zasmál?
- Co tě v životě nejvíc štve?
- Za co se stydíš?
Tím dáváte najevo: Nezajímá mě jen tvůj profil, zajímáš mě TY.
Pokud ten druhý na tuto hru přistoupí, máte šanci přeskočit fázi „zboží v regálu“ a začít budovat skutečnou blízkost ještě předtím, než se poprvé potkáte. A pokud ho to vyděsí? Pak jste si právě ušetřili jedno zbytečné rande.
Tato technika funguje jako skvělý filtr. Oddělí ty, kteří hledají jen povrchní zábavu, od těch, kteří jsou ochotni jít do hloubky a budovat něco skutečného.
Vyplatí se hledat partnery v prostředích, kde jste autentičtí. Nora to ve své praxi často vidí tak, že když někdo miluje hory, potká spřízněnou duši spíš na treku nebo v lezeckém centru než v zakouřeném baru (pokud tedy není barový typ). Když děláte to, co vás baví, záříte jinou energií. Nejste „zboží v regálu“, jste člověk, který si užívá život. A to bývá ten nejlepší magnet.
Zpomalit se vyplatí
Možná si říkáte, že na takové „hry“ nemáte čas. Ale vztahy, které mají vydržet celý život, se nedají uspěchat.
Stavět základy trvá déle než postavit stan. Až ve vztahu přijde první pořádná vichřice (v dlouhodobých vztazích na ni dřív nebo později dojde), budete rádi, že jste nespěchali.
Nebojte se být „staromódní“. Nebojte se chtít dvoření. Nebojte se říct „ne“ rychlému sexu, pokud cítíte, že potřebujete víc času na poznání. Partner, který to s vámi myslí vážně, ustojí, že potřebujete čas. Ten, kdo chtěl jen rychlé rozptýlení, odpadne – a lepší je to zjistit hned na začátku, než po měsících nejistoty.
Chcete jít hlouběji?
V online kurzu Psychologie vztahů s Norou Vláškovou jdeme mnohem víc do hloubky: rozebíráme konkrétní situace ze vztahů, děláme cvičení a hlavně – hledáme, co přesně děláte vy, když vám vztahy nefungují tak, jak byste chtěli. Tenhle článek vznikl přímo z jedné z lekcí; v kurzu ale máme prostor podívat se na vaše konkrétní scénáře a převést je do praxe.
- Běžná cena: 5 900 Kč
- Vaše cena: 5 400 Kč (sleva 500 Kč pro čtenáře blogu)