Je 23:17. Ležíš v posteli, obličej ti ozařuje modré světlo telefonu. Tinder, Bumble, Badoo. Tři rozjeté konverzace. „Ahoj, jak se máš?“ „Co hledáš?“ „Pošli víc fotek.“
Máš za sebou šichtu v práci, úkoly s dětmi, možná hádku s ex o víkendové předání. A teď se snažíš být vtipná, sexy a nad věcí. V hlavě ti ale bliká jediná věta: „Na tohle už jsem fakt stará.“
Pokud máš pocit, že čím víc se snažíš, tím je to horší, není chyba v tobě. Je v přístupu, který z nás na seznamkách dělá produkty v regálu.
Podle dat Českého statistického úřadu se v Česku dlouhodobě rozvádí zhruba každé druhé manželství a průměrný věk rozvodu se pohybuje kolem čtyřicítky. Řada výzkumů zároveň ukazuje, že stále větší část vztahů po 35. roce začíná online. Nejsi výjimka ani selhání – jsi uprostřed trendu, který je pro spoustu lidí náročnější, než čekali.
Dřív bylo manželství institucí pro bezpečí a výchovu dětí. Dnes? Dnes chceme všechno. Chceme parťáka, milence, nejlepšího přítele, terapeuta i spolubydlícího v jednom. A chceme to hned.
Syndrom supermarketu: Hledání dokonalé houby
Představ si ten rozdíl.
Když jdeš do lesa na houby, je to rituál. Těšíš se. Chodíš v tichu mezi stromy, vnímáš vůni jehličí. A když najdeš hříbek – i kdyby byl malý a trochu okousaný od slimáka – máš obrovskou radost. Je to dar. Vážíš si ho, protože jsi ho našla.
A teď si představ, že jdeš pro houby do supermarketu. Stojíš před regálem, v ruce držíš plastovou vaničku a kriticky ji zkoumáš. „Tyhle jsou moc drahé.“ „Tyhle jsou nějaké oschlé.“ „Támhle ta má divný tvar.“
Nehledáš dar. Vybíráš zboží. Jsi v roli kritického zákazníka, který za své peníze (nebo čas) chce tu nejvyšší kvalitu.
Na seznamkách se děje přesně tohle. Stáváme se produkty v supermarketu.
„Na seznamkách se stáváme produkty i zákazníky zároveň. Chci být ta prémiová položka bez kazu. A chci najít jinou prémiovou položku,“ říká psychoterapeutka Nora Vlášková.
Retušuješ fotky. Píšeš profil, který zní jako PR článek. „Rád cestuju, sportuju, mám vyřešenou minulost.“ Hlavně neukázat slabinu. Hlavně nebýt „vadné zboží“.
Téhle dynamice se říká komodifikace. Sám sebe začneš vnímat jako věc, která se musí prodat. Každé odmítnutí (nebo jen to, že ti neodepsal) pak nebolí jako „nesedli jsme si“, ale jako reklamace.
Pravda je syrovější: Dokonalý produkt můžeš obdivovat. Ale milovat se dá jen člověka, který je živý, má jizvy a občas neví, co se sebou. V lese bys byla za ten hříbek vděčná. V supermarketu ho vrátíš do regálu, protože má křivou nohu.
Když rande připomíná pracovní pohovor
Lenka (42) sedí v kavárně naproti cizímu chlapovi. Vypadá fajn. Ale Lenka neposlouchá, co říká. V hlavě jí jede šrot: „Když teď řeknu, že mám děti ve střídavce po týdnu, lekne se a zdrhne. Mám to říct hned, nebo počkat? A co ty vrásky kolem očí, vidí je pod tímhle světlem?“
Místo rande je to křeč. Kontroluje se. Usmívá se, i když jí není do smíchu. Lenka typicky přeskakuje zvědavost a dvoření a rovnou se snaží „uspět u pohovoru“.
Petr (48) mezitím doma scrolluje aplikací. „Moc zmalovaná.“ (Swipe doleva) „Má fotku s kočkou, to by nešlo, jsem alergik.“ (Swipe doleva) „Vypadá fajn, ale bydlí 30 km daleko, to se mi nechce dojíždět.“ (Swipe doleva)
Petr si myslí, že má vysoké nároky. Ve skutečnosti hledá důvod, proč to nezkusit. Hledá hotového člověka, který mu nenabourá jeho pohodlí. Petr se zasekne ještě před vědomou volbou – vlastně si nikdy opravdu nevybere.
Výsledek? Dva životopisy se potkají, vymění si informace, ale dva lidé se minou. Odcházíš z rande a říkáš si: „Všechno měl správně, ale jiskra tam nebyla.“ Nemohla. Jiskra vzniká třením dvou skutečných povrchů, ne dvou naleštěných masek.
Mapa vztahu: 4 opěrné body (a co se stane, když je přeskočíš)
Nora Vlášková nemluví o pravidlech, ale o mapě. Vztah je jako stavba domu. Pokud neuděláš základy, můžeš mít krásnou fasádu, ale při první bouřce (nebo hádce o peníze) ti to spadne na hlavu.
Kde se v té stavbě nejčastěji ztrácíme?
1. Vědomá volba (Rozum vs. Chemie)
To není bezmyšlenkovité swipování na záchodě. Je to moment, kdy se zastavíš a řekneš si: „Tenhle člověk mě zajímá. Chci mu věnovat čas, i když vím, že má děti/dluhy/minulost.“
Představ si, že se zamiluješ do fotbalisty. Je krásný, je slavný, je to jízda. Ale tvůj rozum ví, že za pět let skončí kariéru, možná nemá vzdělání a žije ve světě, který je ti cizí. Vědomá volba znamená, že si řekneš: „Vidím to riziko. Vidím, že jsme jiní. Ale přesto do toho jdu a chci to zkusit.“
Nebo si řekneš: „Je to krásné poblouznění, ale pro život to není.“
Lenka třeba kývne na druhé rande jen proto, že „už dlouho nikoho neměla“, ne proto, že ji ten konkrétní člověk opravdu zajímá. Petr se naopak vědomé volbě vyhne – raději najde detail, kvůli kterému druhého rovnou vyškrtnout.
Když to přeskočíš: Chodíš na rande ze setrvačnosti nebo „aby se něco dělo“. Po měsíci zjistíš, že tě ten člověk vlastně štve, ale „už jste spolu“.
2. Dvoření (Tanec nejistoty)
Tohle je fáze, kterou po čtyřicítce nejčastěji zabíjíme. Chceme mít jasno. Hned. „Líbím se ti? Tak jdeme na to, ne?“
Jenže dvoření potřebuje nejistotu. Vzpomeň si na Vánoce, když jsi byla malá. Největší kouzlo nebylo v tom dárku samotném, ale v těch týdnech předtím. V tom těšení. V tom napětí. Dostanu to? Nedostanu to?
Dvoření je prostor, kde muž „loví“ a žena si uvědomuje svou hodnotu. Není to o manipulaci. Je to o tom, že si nejsme jistí. Zavolá? Nezavolá? Právě ta nejistota buduje touhu. Pokud to přeskočíš a hned se dohodnete na „provozních podmínkách vztahu“, zabíjíš erotiku.
Lenka by nejradši po druhém rande věděla, jestli z toho bude „vážný vztah“. Místo hravosti začne sbírat plusy a mínusy, jako by hodnotila uchazeče na pozici.
Když to přeskočíš: Skočíte do role „staří manželé“ po třetím rande. Máte pohodlí, máte jistotu, ale za půl roku řešíte, že „vyprchala chemie“.
3. Sociální validace (Test realitou)
Tohle je fáze, kdy ho vezmeš mezi lidi. Nejen představit rodičům. Jde o to vidět ho v situacích, kdy se nedvoří tobě.
Jak se chová k číšníkovi, který spletl objednávku? Je arogantní? Jak reaguje, když tvoje dítě zvrací v autě? Jak mluví s tvými kamarády, když se s nimi neshodne?
Když se ti dvoří, ukazuje ti svou nejlepší tvář. To není přetvářka, to je hormonální rauš. Ale číšníkovi se nedvoří. Tam vidíš jeho skutečný charakter.
Petr má tendenci držet vztah v bublině: kino, večeře, sex, zase kino. Jakmile do toho vstoupí realita – jeho děti, tvoje práce, tvůj ex – raději couvne.
Když to přeskočíš: Vytvoříte si izolovaný ostrov lásky. Všechno je sluníčkové, dokud nepřijde první reálný problém (hypotéka, nemoc, ex-manželka) a ty zjistíš, že žiješ s cizím člověkem.
4. Sexuální intimita
Sex je silné lepidlo. Vyplaví oxytocin, dopamin a ty máš pocit, že toho druhého znáš roky. I když ho znáš týden. Tělo ti po sexu často pošle signál: „Jsme si blízko, patříme k sobě.“ I když vaše životy se zatím vůbec nepotkávají.
Pokud skočíš do postele dřív, než proběhne dvoření a poznávání (duševní sblížení), stane se zvláštní věc. Sex se stane technickou disciplínou. Uspokojením potřeby. Může to být fajn, ale chybí tam ten rozměr, který vztah drží pohromadě, když opadne prvotní vášeň.
Když to přeskočíš (a jdeš na to hned): Není to morálně špatně. Ale riskuješ, že se chemicky navážeš na někoho, kdo se k tobě vůbec nehodí. Ráno se probudíš vedle někoho, s kým si nemáš co říct, ale tělo vytváří pocit, že „už je to vážné“ a bude tě nutit v tom zůstávat déle, než je pro tebe dobré.
Past očekávání: Tvůj seznam, který tě drží o samotě
Možná si říkáš: „Já nikoho nehledám křečovitě. Mám jen jasné standardy.“ Schválně, vypadá tvůj vnitřní checklist nějak takhle?
- Musí mít vyřešenou minulost (žádné drama s ex).
- Musí být finančně zajištěný (nechci nikoho dotovat).
- Musí být emočně stabilní (žádné výkyvy).
- Musí mít rád moje děti, ale nezasahovat do výchovy.
- Musí vypadat k světu a sportovat.
Pokud ano, nehledáš partnera. Hledáš hotový produkt. Hledáš někoho, kdo ti nezpůsobí žádné nepohodlí.
Jenže vztah je nepohodlí. Je to tření. Je to nutnost slevit ze svého ega. Pokud automaticky vyřazuješ každého, kdo má „batoh“ (a po čtyřicítce ho máme všichni), zůstaneš sama s perfektním profilem.
Lenka se snaží být „ideální investice“, aby splnila seznam někoho druhého. Petr má tak detailní seznam požadavků, že jím neprojde nikdo – často ani on sám.
10 minut pro dnešní večer: Úkol v aplikaci
Než se pustíme do hlubší práce, pojďme udělat jednu konkrétní změnu hned teď. Vezmi telefon a udělej tohle:
-
Smaž „produktovou“ fotku. Tu, kde vypadáš o 5 let mladší, tu z dovolené, kde zatahuješ břicho, nebo tu profi z ateliéru, kde ti to vlastně není podobné. Nahraď ji fotkou, kde se směješ tak, že máš vrásky, nebo děláš něco, co máš fakt ráda, i když u toho nevypadáš jako modelka. Proč: Ať se ti rovnou ozývají lidi, kteří chtějí skutečného člověka, ne katalogový obrázek.
-
Přepiš jednu větu v biu. Místo „Mám ráda sport a kulturu“ napiš něco, co bys řekla kamarádce u vína. Třeba: „Snažím se jíst zdravě, ale za větrník bych prodala duši.“ Nebo: „Jsem sice introvert, ale o historii letectví dokážu mluvit hodiny.“ Proč: Jedna konkrétní věta ti přitáhne lidi, se kterými si fakt máš o čem povídat, ne jen „všeobecně milé“ zájemce.
-
Pošli jednu zprávu bez masky. Napiš někomu, s kým si píšeš: „Hele, dneska jsem měla fakt den blbec, tak tu jen tak bezduše koukám. Jak se máš ty?“ Proč: Nemusíš udržovat show – rychleji poznáš, kdo zvládne i tvoje horší dny, ne jen tu nejlepší verzi tebe.
Praktické cvičení: Rande bez masky
Až půjdeš příště ven, zkus změnit hru. Cílem není „zaujmout“. Cílem je „zjistit, kdo tam sedí“.
1. Zahoď otázky z pohovoru Neptej se: „Co děláš za práci?“ nebo „Jaké máš koníčky?“ To jsou otázky na zboží. Zeptej se na emoce a hodnoty:
- „Co tě v poslední době fakt rozesmálo?“
- „U čeho si nejlíp odpočineš?“
- „Za co se v životě stydíš?“ (Pro odvážné)
Už na první schůzce tak uvidíš, jestli spolu dokážete být i jinak než přes seznam „silných stránek“.
2. Přiznej barvu Když jsi nervózní, řekni to: „Upřímně, jsem trochu nervózní, dlouho jsem na rande nebyla.“ Tím dáváš povolení i jemu, aby odložil brnění. Lenka se tak učí být víc sama sebou než „hodnotitelkou vlastního výkonu“.
3. Všímej si malých „testů reality“ Nemusíš z toho dělat detektivku, ale všimni si pár věcí: – Jak mluví o bývalé/bývalém: je to jen „blázen“, nebo umí mluvit i o své vlastní části příběhu? – Jak reaguje na tvoje hranice ohledně dětí, času, peněz – respektuje je, nebo je hned zlehčuje? – Jak se chová k obsluze, když se něco pokazí – umí být slušný i k lidem, od kterých nic nepotřebuje?
Kdy tento článek nestačí (Bezpečnostní varování)
Všechno výše uvedené platí pro normální, byť komplikované vztahy.
Pokud ti ale partner kontroluje telefon, zakazuje ti vídat přátele, vyhrožuje ti, že ti vezme děti, ponižuje tě, izoluje od rodiny, nebo se ho bojíš – zapomeň na dvoření a autenticitu. Tohle není o tom „dělat to lépe“. Tohle je násilí.
V takové situaci není cílem zkoušet další komunikační triky, ale bezpečně se poradit – s odborníky na lince důvěry, v intervenčním centru, u psychologa či právníka. Sama to nemusíš zvládnout a už vůbec to není tvoje vina, pokud odejít zatím nedokážeš. Tvým právem je bezpečí a podpora, ne výčitky, že „jsi to nezvládla“.
Možná teď koukáš na svůj profil a vidíš spíš produkt než člověka. Možná si uvědomuješ, kde se v mapě vztahu nejčastěji zasekneš – jestli jsi víc Lenka, která se přizpůsobuje, nebo Petr, který radši uteče, než by riskoval skutečnou blízkost.
Nemusíš být dokonalá položka v e‑shopu. Stačí být člověk. Je to děsivé, ale je to jediná cesta, jak najít někoho, kdo tě bude chtít i s tím, že jsi občas „otlačená“ a nevíš si rady.
Pokud ale cítíš, že chceš tyhle vzorce opravdu přepsat, vyplatí se jít hlouběji a ne být na to sama.
Chceš jít hlouběji?
Pokud se v tom poznáváš – v té únavě, v maskách, v tom, že po rande analyzuješ každé slovo – seminář Psychologie vztahů s Norou Vláškovou jde pod povrch.
Nečekej seznam triků, jak sbalit chlapa do týdne. V semináři jdeme do hloubky:
- V modulu 3 děláme 7denní experiment „profil bez masky“, který účastnicím často úplně změní typ lidí, kteří jim píšou – z lovců dokonalého produktu na lidi, kteří chtějí skutečný vztah.
- Naučíš se rozlišit, kdy je „náročnost“ zdravá hranice a kdy je to jen strach z blízkosti – ať jsi spíš typ Lenky (přizpůsobuješ se), nebo Petra (raději utečeš, než bys riskovala).
- Pochopíš, proč si opakovaně vybíráš partnery, se kterými to nemůže vyjít – a dostaneš konkrétní kroky, jak tenhle vzorec začít měnit v běžném životě.
Když zůstaneš jen u článku, máš inspiraci a první kroky. Když půjdeš do semináře, získáš strukturovanou podporu, bezpečný prostor pro otázky a možnost to celé opravdu dotáhnout – svým tempem, ve své životní situaci.
Běžná cena: 5 900 Kč Tvoje cena: 5 400 Kč (sleva 500 Kč pro čtenáře blogu)